Tankování z hvězd
Vesmírná plavidla jsou mnohdy nucena operovat v oblastech vzdálených od lidských
kolonií, s nedostatkem orbitálních stanic a vesmírných přístavů. V takových podmínkách
se zajištění paliva stává závažným problémem. Velké stroje mohou v průběhu jediné
operace spotřebovat i stovky tun pohonných hmot. Nesení zásoby paliva, která by
vystačila na celou takovouto operaci je proto ve většině případů neekonomické a většinou
i zhola nemožné. Naštěstí mají piloti vesmírných plavidel k dispozici zařízení, které
dokáže vodíkové palivo rafinovat z atmosféry vesmírných těles - plynový gigantů a hvězd.
Toto zařízení se jmenuje palivové čerpadlo (Fuel scoop) a tento dokument je zaměřen
právě na jeho použití.
Začínající piloti mívají s rafinací paliva z vesmírných těles často problémy a
nezřídkakdy při něm dokonce vystavují vlastní stroj nebezpečí. Základním předpokladem
je samozdřejmě vlastnictví palivového čerpadla. Tankující stroj však potřebuje také
atmostférické štíty (Atmospheric Shielding), aby ve žhavé vodíkové atmosféře (kterou
nasává) přežil. I takováto zdánlivě banální chyba bývá často příčinou katastrofy.
Další problémy se objevují především při tankování z hvězd, neboť zde gravitační síly v
oblasti tankování téměř bez výjmky převyšují akcelerační potenciál plavidla, což může
vyústit až k jeho zachycení hvězdou a následnému zničení. Rafinace paliva z plynových
gigantů je sice méně nebezpečná, gravitační síly zde zpravidla nedosahují příliš
nebezpečných hodnot, ale všechny hvězdné systémy přece jen nemají plynové giganty,
zatímco hvězd je ve vesmíru dost a dost. Řešení "gravitačního" problému je přitom
poměrně jednoduché, k bezpečnému tankování z hvězd stačí prostě jen znát ten správný
postup a tuto metodu dodržovat. Piloti těžebních společností, kteří často operují v
okrajových systémech, získaly s rafinací paliva rozsáhlé zkušenosti a dosáhly v této
oblasti obdivuhodné zručnosti. Nechme se tedy od nich poučit příkladem z praxe:
|
|
Těžební plavidlo ukončilo svou misi a po opuštění orbitu nabírá kurs k tankování. Začíná
standartním přiblížením k centrální hvězdě systému.
|
|
|
Ve vzdálenosti 1 AU dochází ke korekci kursu, plavidlo mění svou dráhu mimo střed
slunce, pilot jej navádí k těsnému průletu vrchní slupkou jeho žhavé atmosféry.
|
|
Průlet probíhá za vysoké rychlosti, nad 500 km/s. Setrvačnost stroje tak spolehlivě
zabrání jeho zachycení gravitací obrovského vesmírného tělesa.
|
|
|
Plavidlo se brzy ocitne v kritické části své dráhy - v pozici v níž je nejblíže k
hvězdě. Tankování paliva probíhá právě zde. Jde o relativně pomalý a zdlouhavý
proces, který se, po úvodním hlášení (Fuel Scoops Working), vyplatí urychlit časovou
kompresí (stupeň č.3, nebo 4).
|
|
Plně natankované plavidlo nakonec bezpečně prolétá oblastí tankování a s přebitkem
rychlosti se postupně čím dál tím víc vymaňuje oblasti z působení hvězdy, připraveno k
hyperprostorovému skoku.
|
|