Popis a základní ovládání
 |
Jednou z nejzajímavějších a přitom paradoxně také asi nejméně známých variant
"klasické Elite" je Novosibiřská Elite. Tento remake napsaný v roce 1993
pro Spectrum 128K má oproti známým klasikám z let 1984-86 mnoho vylepšení a také
mnohem větší obtížnost. I přes opravdu starou grafiku (k dispozici je pouze čárově vykreslovaná vektorová grafika - obdoba Line draw zobrazení u první předělávky Elite pro PC od programátorské skupiny Torus) jde zdřejmě o nejlepší volbu pro staré Hard-core Elite válečníky. |
|
Novosibiřskou Elite (NE) bude zdřejmě nejlepší srovnávat právě s Elite od Torusu
- v čem se obě hry liší? Na první pohled je to grafika, která jak už bylo řečeno u
NE nedisponuje texturami. To je sice bezesporu nepříjemné, ale samo o sobě by
to ještě nemuselo být až tak zlé. Horší je ovšem méně plynulé zobrazení, které až navozuje dojem
trhavého pohybu, kterýžto je ovšem ve skutečnosti zcela plynulý - grafika tu zkráka víceméně "nestíhá plynule zobrazovat fyziku". Dost možná je to způsobeno emulací hry, ale faktem zkrátka
zůstává, že tak plynulá a živá jako původní Elite od Torusu NE prostě není. Bez správného nastavení emulátoru je to dokonce až nesnesitelné - obraz "bliká", překresluje v příliš dlouhých intervalech z čehož by se člověk po delším hraní až zcvoknul. Po správném nastavení je to sice už přijatelné, ale přece jen... Další slabinou je poněkud komplikovanější ovládání, taktéž z větší míry zaviněné emulátorem - ten je sice relativně kvalitní (tzn. narozdíl od mnoha ostatních přinejmenším alespoň spolehlivě funguje), ale klávesnice na PC se zkrátka od klávesnice Spectra liší a to rozhodně není Novosibirsku ku prospěchu. Prozatím tedy nijak optimistické hodnocení, což? Dobrou zprávou však je, že tím jsme asi veškeré nedostatky NE vyčerpaly - dále už jsou tu jen klady, tedy alespoň v mých očích. Předně je tu mnohem větší obtížnost, což zkušení harcovníci-pamětníci z let 1985 (případně 1988) jistě ocení - přecejen už to za ta léta mají pevně v ruce. Někdo bude možná šílet nad ještě složitějším dokováním, které sice nebylo jednoduché nikdy, ale tady musí být opravdu přesné, ale takový už je život. Mnohem důležitější (a zábavnější) je však vyšší obtížnost boje - v NE vám dokáže způsobit stejné problémy mnohem méně strojů a bojovat můžete se stejnými houfy nepřátel jako dříve, což samo o sobě vytváří tu správnou atmosféru. Protivníky zde rozhodně není dobré podceňovat - můj první "pirátský" pokus kupříkladu skončil dost neslavně - byl jsem potupně rozsekán na kusy osamělým obchodním Pythonem... Okolní plavidla jsou tu obecně mnohem hůře předvídatelná - z velkých lodí se může vyrojit smečka parazitních stihačů, nebo vám mohou sami dávat docela těžce do těla. Běžná úvaha z Elite - Boa = snadný cíl už zdaleka neplatí. Jediným způsobem jak tu zjistit co v tom kterém konkrétním stroji vlastně je, je pustit se s ním do křížku. Také piráti jsou daleko nebezpečnější. Na druhou stranu se ale nezřídkakdy dva znepřátelené pirátské klany pustí i do sebe, což vám tu a tam může pomoci uniknout (ovšem pokud si své problémy vyřeší, neočekávejte od vítěze nic dobrého). Mimo to se piráti mohou se objevit i v relativně "bezpečných" soustavách, zatímco ve vyloženě horkých oblastech na ně často nemusíte vůbec narazit - zkrátka sbohem poklidný a nerušený obchode, snadná to cesto k vyspělému vojenskému vybavení s nímž bude následně možné všechny lehce zválcovat... Ale aby nebyly "síly zla" v převaze, je tu i policie o trochu schopnější a aktivnější. Může vám kupříkladu poslat naproti eskortu, setkáváte se s hlídkujícími policejními loděmi, nebo loděmy Q, naplněnými až po strop policejními stihačkami. Policie také někdy chrání asteroidy vyhlédnuté pro těžbu (ano, skoro každá soustava má své pásmo asteroidů, které potkáváte po pěti ve skupině). Stranou ovšem nezůstávají ani Thargoidé - už od počátku se s nimi setkáváte mnohem častěji než by vám bylo milé. Zvláště zajímavé je setkání které vás čeká po sestřelení 400 lodí a ziskání ratingu Deadly - při přeletu hyperprostorem se ocitnite v pustém vesmíru mezi soustavami a objevíte kolem sebe 7(!) Targonů. Dva z nich budou jen tak mimochodem neviditelné... Zkrátka, nevadí-li vám opravdu zastaralá grafika, náležející svým pojetím někam do let 1983, 85, může být pro vás NE tím pravým. Naleznete jí v naší sekci Download (soubor obsahuje program, emulátor i krátký a srozumitelný návod v češtině jak to spustit a rozběhat). Rusky mluvící (azbuku čtoucí) zájemci se o ní mohou dovědět více zde. Nu a nám ostatním jistě přijde vhod alespoň krátký (a prozatím neúplný) popis základního ovládání: |
Vesmírný let - standartní pilotáž:
Střelba paprskovou zbraní |
A |
Připravit řízenou střelu |
T |
Zajistit řízenou střelu |
U |
Odpálit řízenou střelu |
? |
| Nahoru | S |
Dolů |
X |
Rotace vlevo |
N |
Rotace vpravo |
M |
Snížit rychlost |
[ |
Přidat rychlost |
] |
Hyperprostorový skok |
H |
Skokový motor |
J |
Přední pohled |
1 |
Zadní pohled |
2 |
Levý pohled |
3 |
Pravý pohled |
4 |
Vesmírný let - nadstandartní vybavení:
Aktivovat protiraketový systém |
E |
Vypnout / zapnout dokující počítač |
? |
Aktivace energetické pumy |
? |
Aktivace galaktického skoku |
? |
Katapultáž |
? |
Navigace, obchod a přehledy:
Opustit vesmírnou stanici |
1 |
Nákup komodit (v přístavu) |
2 |
Prodej komodit (v přístavu) |
3 |
Vystrojení plavidla (v přístavu) |
4 |
Galaktická mapa |
I |
Lokální vesmírná mapa |
O |
Přehled cen zboží |
K |
Osobní status |
5 |
Inventář |
L |
Základní herní menu |
? |
Přistávání na orbitální stanici bez dokujícího počítače:
|